Nejčastější zranění chodců jsou v důsledku neexistující nebo neudržované dopravní infrastruktury – zejména chodníků

14. 06. 2017


Evidence dopravních nehod se již dlouhou dobu orientuje spíše na nehody spojené s vozidly a poněkud vylučuje úrazy chodců, čímž nepřímo poukazuje na určitý nezájem o jejich bezpečí. Díky studiím pocházejících například ze Švédska se však situace začíná pomalu měnit a úrazy chodců způsobené např. nevyhovujícím povrchem chodníků pomalu přestávají být opomíjeným tématem - především z důvodu všeobecného demografického stárnutí populace, které riziko úrazu nebezpečně zvyšuje. V Holandsku je například v současnosti více starších lidí zraněno či usmrceno z důvodu pádu na veřejném prostranství než z důvodu střetu s vozidlem. Tři čtvrtiny úrazů chodců jsou navíc způsobeny špatným stavem infrastruktury.

Švédský systém evidence dopravních nehod i infrastruktury obecně je právem považován za nejbezpečnější na světě. Silnice jsou zde postaveny tak, aby prioritou byla za každých okolností bezpečnost, a až poté rychlost nebo pohodlí. Mnoho silnic disponuje speciálním pruhem pro předjíždění a silnice jsou odděleny zvlášť pro motorová vozidla, cyklisty a chodce. Švédsko se může také pochlubit celosvětově nejnižší úmrtnosti na silnicích. Švédská databáze Strada (Swedish Traffic Accident Data Acquisition) usiluje o to, aby byl při každé nehodě vytvořen záznam buď policií, zdravotnickým zařízením nebo oběma (v ideálním případě). Má 25 různých kategorií, dokonce samostatnou kategorii pro úrazy chodců bez přičinění vozidla i kategorii určenou pro srážku dvou chodců.


Švédská studie z roku 2016 ukázala, že valnou většinu nehod chodců tvoří úrazy nejčastěji způsobené uklouznutím na sněhu, ledu, mokrých listech, ale také nevhodnou kvalitou chodníku (díry, štěrk apod.) a úrazy způsobené zavaděním o obrubník. V mnoha zemích Evropy se však nejčastěji používá databáze CARE (Community database on Accidents on the Roads in Europe) – včetně České republiky, kde ovšem nenajdeme samostatnou kategorii orientovanou pouze na chodce.


                                                            


Vzhledem ke stárnoucí populaci v celém světě se dá předpokládat, že se po vzoru severských zemí začnou tímto tématem nevyhnutelně zabývat i další vyspělé země. Nejnovější výzkumy z Austrálie např. navrhují vytvořit nejrůznější preventivní programy nebo škály pro hodnocení bezpečnosti chodníků. Dokonce uvažují o zvýšení bezpečnosti pomocí instalace lepších povrchů, které by snížily riziko úrazu - např. protiskluzový povrch. Určitou zajímavostí demonstrující vzrůstající zájem o bezpečnost chodců je také speciální pruh na chodnících v Londýně a Antwerpách, který je určen pro chodce, jejichž pohled je upřen k mobilní obrazovce a snižuje tak riziko srážky s kolemjdoucími. 

Co se týče úrazů chodců v České republice, bohužel zatím neexistují žádné veřejně přístupné záznamy, ze kterých by se daly vytvářet odpovídající statistiky, pouze ty v databázích zdravotnických zařízení. Policie ČR statistiky úrazů chodců nesouvisejících s dopravními prostředky neeviduje. Nelze však popřít množství úrazů, které souvisí se špatným stavem infrastruktury pro chodce, a to nejen v zimním období. 

Pokud tedy mluvíme o dopravě a bezpečnosti dopravy, nelze z diskuse vylučovat zranění (často vážná zranění) chodců, která jsou způsobená nevhodným stavem infrastruktury, zejména povrchu chodníků. Data ze států, které tyto zranění systematicky evidují, naznačují, že vážná zranění chodců bez účasti motorového vozidla jsou častější, než vážná zranění všech účastníků provozu při dopravních nehodách. 


Tereza Šimečková





Diskuze

Žádné komentáře

Přidat komentář